Protože každá žena chce být výjimečná a nechce na ulici potkat jinou v tom samém. Protože co zákazník či zákaznice, to jiný vkus. Protože když ušiju nový model, nikdy nevím, jak to s ním dopadne. Protože nakupuji látky nejvýše po deseti metrech, aby nabídka byla co nejrozmanitější. A taky protože šít stále to samé by mě prostě nebavilo. A na těch výrobcích by to bylo poznat. Tak proto :) P.S. U zboží, které je ještě možno vyrobit, se po doprodání objeví poznámka „na dotaz“. To znamená, že třeba tuhle látku ještě lze dokoupit. Pak vážně stačí se jenom zeptat....
Otázky a odpovědi
Výpis článků
Začneme pár (desítek či set) let zpátky. Ve druhé polovině devatenáctého století, čase upnutých živůtků, širokých sukní, klobouků a slunečníků, žila v americkém Peterboro paní jménem Elizabeth Smith Millerová. Tato dáma měla plné zuby nepohodlných dlouhých sukní a jala se propagovat nový směr, čímž položila základ k revoluci v odívání. Jednou z věcí, které právě ona poprvé oblékla, byly tzv. pantaloonky - dlouhé kalhoty ušité podle tureckého vzoru. Na svou dobu to byl velice odvážný počin a paní Millerová s ním příliš neprorazila. To se podařilo až Amélii Bloomerové, po níž tato část oděvu dodnes nese své jméno. Pro ilustraci - pár dobových obrázků, pocházejících převážně z Wikipedie: Časem se vzhled "bloomerek" hodně změnil. Dneska můžete vidět dlouhé i krátké, vysoké do pasu či bokové, zdobené mašličkami a krajkami či jednoduché volné, fantazii se meze nekladou.Tento původně secesní či viktoriánský kousek oblečení se opět dostává na výsluní a je i oblíbeným doplňkem stylu steampunk. Na titulním obrázku můžete vidět, jak vypadají bloomerky dnes....
